Dogdance soutěž a seminář- Itálie 24.-27.4. 2010

 

Do Itálie na mezinárodní soutěž jezdíme od roku 2008, Italové jsou skvělý, přátelští a Itálie jako taková se mi moc líbí. Takže když mě letos organizátorky Paola a Jacky pozvaly na seminář, neváhala jsem ani minutu. Byla to také příležitost udělat si nějaké hospitace po školení rozhodčích. Vzala jsem s sebou tetu Rorinkovou, aby si zazávodila, také udělala hospitace a hlavně jelikož umí dobře anglicky, překládala na semináři. Teta s sebou ještě vzala řidiče a svačinářku :-). Takže jsme v počtu 4 lidí a 4 psů (Rori, Keysi, Chipsy, Jerry) vyráželi v pátek ráno z Mladé Boleslavi. Cesta utekla, užívala jsem si že nemusím řídit a doháněla spánkový deficit. Přes jedno osobní selhání jsme ve večerních hodinách dorazili do Milána. Plánované ubytování v kempu jsme kvůli dešti zrušili a rozhodli se tuto noc přespat v hotelu. Ovšem hotel Holliday Inn nás tak nadchl a to především úžasnou snídaní, že jsme se rozhodli v hotelu zůstat po celou dobu. Každé ráno mě díky Jerrynce čekalo brzké vstávání a venčení celé smečky, ovšem vedle hotelu byla ohrada se pštrosy, koňmi, pávy a králíky, takže jsem se při venčení nenudila.

V sobotu dopoledne jsme s tetou dorazily do Buccinasca a šly se projít kolem jezera, u kterého se soutěž konala. Sluníčko pálilo už od rána a já na něj poprvé v životě měla alergickou reakci :o). Před polednem jsme usedly vedle rozhodčích a odposuzovaly asi 20 sestav v kategorii fun. Večer se potom konala párty v restauraci na druhé straně jezera. Měli jsme večeři o několika chodech, přičemž jsem se neustále modlila, aby nám nepřinesli nějaký potvory z moře vytažený :-D. Nakonec jsem dostali těstoviny s houbama, které jsem nápadně i nenápadně házela vedle Danče do talíře :-D. Nejlepší ze všeho byl moučník panacota.

V neděli se teta jala posuzovat Class 1, kde jsem soutěžila s Chipsou. Ta v domnění že je březí a nesmí se moc namáhat, se opravdu nepřetrhla :-D. Ale i tak jí to stačilo na 2.místo. Při následující Class 2 jsme se s tetou vyměnily, já šla posuzovat a tetka závodit s Rorkou. Svým výkonem oslnila nejen rozhodčí, ale svou minisukní i všechny přítomné Italy :-D. Na závěr jsem měla ještě s Keysi exhibici. Po vyhlášení výsledků jsme se vydali na výlet do Milána. Auto jsme nechali u metra, ze psů vzali Rorku a Keysi a vyrazili metrem do centra. Z metra jsme vylezli přímo před obřím chrámem "Duomo Di Milano", jež je druhým největším gotických chrámem na světe. Je vysoký přes 100 m!! Dále jsme se vydali milánskými uličkami, viděli slavnou operu La Scala a hrad Castello Sforzesco, v jehož příkopě žije plno koček. Na konec jsme si dali výbornou zmrzlinu a zamířili zpátky do hotelu.

V pondělí začal seminář, sešla se na něm spousta zajímavých lidí, z nichž mě nejvíce zaujal pán s borderkou, který prý trénuje podle DVD Mary Ray a Attily Szkukalka. Také se svěřil Paole, že každý den si bere jednu pilulku na uklidnění, ale dnes, před mým seminářem si musel vzít dvě :-D. Některé cviky jsem předváděla s Jerry, něco málo s Keysi, ale jinak převážně s Chipsy, která zaujala natolik, že už máme zamluvené jedno štěňátko po ní :o). Dále jsem čelila dotazům, z nichž vybírám ty nejzajímavější: jak správně házet psovi pamlsek a jestli musí mít pes pořádně utažený obojek aby dobře cvičil :-D. Po semináři nás Jacky vzala k sobě do auta a jelo se na večeři do restaurace kde měli v akváriu chudáčky humry. U večeře jsme se dobře bavily a dozvěděly se spoustu zajímavostí a vtipných historek ze světa dogdancingu. Pozdě večer se nás potom Jacky snažila odvést do hotelu, ale dorazily jsme až na několikátý pokus. Když už jsme ležely v naší manželské posteli, dostala tetka šílený nápad připravit si na další den sestavu do dvojic. A tak jsme v 1 hodinu ráno zapnuly notebook a začaly vybírat písničku...

Úterý proběhlo stejně jako sobota, tedy seminář, pizza k obědu a na závěr dne jsme předvedly naší přes noc vymyšlenou sestavu. Následovalo focení, loučení (to tak nemám ráda)  a vyrazili jsme do kempu u jezera Lago di Garda. Po cestě jsme se stavili u McDonalda na speciální italský shake, po kterém jsem usnula a vzbudily mě až výkřiky "bože jsme na poli" a "vstávej, tohle musíš vidět". Navigace nás vedla jakousi cestou přes hory, kam se vešlo sotva jedno auto a zatáčky byli neuvěřitelně ostré. Při klesání to už nevydržely brzdy a museli jsme zastavit a počkat až se z nich přestane kouřit :o). Ve večerních hodinách jsme dorazili do kempu a ubytovali se v moc pěkném domku. Po ránu se nám naskytl krásný výhled na hory a jezero a my se vydali do vesničky nakoupit suvenýry, dárky a dát si zmrzlinu. Další zastávka byla přímo u jezera, které je ledovcového původu, tudíž bylo velmi studené. Pokochali jsme se, nafotili fotky a vydali se směr ČR...